Slovo vydavatele novin co se jmenují Noviny (Australie): DESATERO PROTI ZAVŘENÍ KONZULÁTU V SYDNEY 1.                  Rozhodnutí absolutně nezohledňuje počty českých občanů a krajanů žijících v Austrálii. Podle statistik zde žije 25 tisíc Čechů a Moravanů. Canberra není řešení, je mimo hlavní tranzitní trasy a nikdo nemá důvod tam jezdit. To tady každý ví. Počet krajanů je navíc v Sydney a okolí nejvyšší. 2.                  Rozhodnutí přinese potíže mladým studentům, kteří nemají peníze a čas cestovat do Canbery, přitom často potřebují různé doklady od českých úřadů kvůli práci a studiu. Ročně jich dorazí do Austrálie podle statistik kolem 3 tisíc! 3.                  A co Čeští turisti? Přilétají do velkých měst, vždyť v Canbeře není ani pořádné letiště! Kdo jim pomůže, když se jim ztratí pas, dostanou se do nemocnice nebo vězení? To bude pořád někdo jezdit z pracovníků ambasády do Sydney? Kolik to asi bude stát? 4.                  Zavření úřadu je nevratná ztráta. Jeho znovuotevření v budoucnu je nereálné a vyžadovalo by astronomické částky na nákup a pronájem kanceláří, bytů, vybavení a zázemí pro pracovníky, stěhování z ČR atd.. To všechno teď v Sydney je! 5.                  Není jasné, jaké úspory rušení přinese. Podle informací médií se zaměstnanci ze Sydney přesunou do Canberry. A s nimi jejich výplaty a pronájmy bydlení? A kdo zaplatí stěhování? Když už šetřit, proč se zavírá Sydney a nezavírá například v Drážďanech  nebo Mnichově, kde je také konzulát, jenže kousek od českých hranic?! Proč ministerstvo šetří ve vzdálených místech, kde je pomoc českého státu nejhůře dostupná? Proč šetří na úřadu, který spravuje obrovské území Austrálie? (viz www.sbs.com.au/czech) 6.                  Jak budou důchodci žádat o české důchody? Zatím dostávali doklad z konzulátu, který stačil úřadům v ČR, aby důchod vyplatili. Pro doklad se přitom musí jednou za půl roku. Je snahou ministerstva donutit staré lidi, aby jezdili 300km do Canbery, nebo se prostě doufá, že to bude tak obtížné, že to nechají být a stát ušetří na důchodech? 7.                  Budova konzulátu je dobře dostupná a patří státu, navíc je zjevně nedlouho po rekonstrukci. Komu asi připadne, až se konzulát zruší? Proč se stát zbavuje lukrativního majetku v době, kdy ceny nemovitostí padají? 8.                  Jak se chce ČR prezentovat v Canbeře? Obchod se dělá v Sydney a také většina kultury se odehrává mimo hlavní město. Doposud dělal konzulát dosti kulturních akcí, kterými upoutal pozornost Australanů i Čechů. Po zavření se asi ničeho nedočkáme a naše země, kultura i výrobky se vytratí z povědomí. 9.                  Myslel někdo na Čechy na Novém Zélandu?  Spočítal někdo, kolik stojí cesta do Austrálie a potom ještě do Canbery a pak taxíkem, neboť - mnozí to asi nevíte - ale ambasáda je ještě hezky daleko od centra Canbery a městská doprava tam nevede! 10.              Český konzulát je v Sydney snad  89 let. Jeho zavření je určitě i symbolickým vzkazem Čechů našim Australanům. Zamyslel se také někdo nad tím, kolik kontaktů a zkušeností se zavřením ztratí? Konzulát přežil válku i komunisty a teď ho položí jeden mizerný státní rozpočet? .a řešení? Zavřete ambasádu v Canbeře, to nikomu vadit NEBUDE! .Měli bychom si pomáhat . Vratislav Richard Eugene Maria John Baptist of Bejšák-Colloredo-Mansfeld   website:http://noviny.20m.com under construction: http://home.exetel.com.au/noviny/ publisher of fortnightly newspaper  NOVINY -  (vydavatel ctrnactideniku v Australii ) HOW TO SUBSCRIBE? send AUS 60.00$ (1year subscription)or AUS 32$ (half year) AUS $ 97.00 for USA, Canada and Europe AUS $ 89.00 for New Zealand and Asia Pacific region. subscription allready include postage DIRECTORY: for members only $60 per year - six lines (on page 8) check PAYABLE TO: Noviny To:The Wentworth Bldg., B62 University of Sydney, NSW 2006 or ring us anytime on 0414 540 465 Toto predplatne je vcetne postovneho This subscription include packing and postage

Nepresnosti v TV Markíza, alebo ako sa zosobášiť v Austrálii Nezvyknem pozerávať telku, správy už tobôž nie, ale niekedy si ich len tak, kvôli prehľadu pozriem. Urobil som tak včera, pozeral som hlavnú spravodajskú reláciu TV Markíza a namotala ma bombastická upútavka: Ak ste sa zosobášili v Austrálií, váš sobáš nebude na Slovensku uznaný... Tak potom čo mám doma už pol roka, ak nie uznaný sobášny list zo Sydney?! Ale pekne po poriadku. Ako sa zosobášiť v Austrálii. My sme s manželkou boli v Sydney takmer 3 roky. Už dávnejšie sme sa pohrávali s myšlienkou zosobášiť sa niekde v zahraničí a tu sa nám naskytla ideálna príležitosť: svadba na pláži presne podľa našich predstáv. Spravili sme teda nasledovné: 1. na internete sme išli na oficiálnu stránku asociácie verejných notárov, ktorý majú oprávnenie vykonávať sobáše http://www.civilcelebrants.com.au/. Možeš tiež navštíviť stránku austrálskej vlády, ktorá tiež obsahuje zoznam takýchto osôb na adrese http://www.ag.gov.au/mclisting. 2. našli sme si zoznam notárov v našom okolí a vybrali si úplne prozaicky, podľa fotky a toho, kto sa nám zdal sympatický... 3. skontaktovali sme sa s osobou, ktorú sme si vybrali ako sobášiaceho. Navštívili sme ju, podali sme u nej tzv. Notice of Intended Marriage (Oznámenie o úmysle zosobášiť sa), ktoré je povinné pre všetkých svadbychtivých a stojí 100 austrálskych dolárov. 4. s našou notárkou sme sa dohodli na forme obradu, ako má vyzerať, kde sa má uskutočniť a ostatné podrobnosti. Jej služby nás celkom stáli 300 dolárov. 5. prišiel deň D, svatbu sme mali na malej pláži v úzkom kruhu priateľov, po skončení obradu sme dostali svadobný certifikát - jeden úradný a druhý ozdobný (zrejme na zarámovanie...). 6. so svadobným listom sme šli na austrálske ministerstvo zahraničia a nechali si ho overiť, resp. vystaviť Apostile. Stálo 50 dolárov a hotové bolo o 3 dni. 7. Po návrate z Austrálie som šiel na matriku vo svojom meste, predložil úradne preložený svadobný list spolu s Apostile nuž a po troch mesiacoch mi z matriky zavolali, že nám vystavili slovenský svadobný list. To bol koniec celého procesu, nemuseli sme ani kontaktovať slovenskú ambasádu v Canberre, ani nás nemusel sobášiť konzul, ani nič podobné. A odkiaľ som prišiel na takéto riešenie? Ešte na Slovensku pred odchodom som jednoducho dvihol telefón a zavolal na našu matriku. Tam mi povedali, že si môžem vybaviť Apostile a na základe toho mi následne uznajú svadbu. Že sme museli čakať 3 mesiace na uznanie na Slovensku má jeden jednoduchý dôvod: je len jediná špeciálna matrika v Bratislave, ktorá sa zaoberá uznávaním manželstiev uzavretých v zahraničí, ale opäť, žiadna tragédia. A teraz k TV Markíza a jej "úžasnej" reportáži. Štve ma jedna vec. Jediné správy, ktoré dávajú o Austrálii sú pravidelne žralokmi nakusnuté surfové dosky alebo krokodílmi nakusnutí ľudia... Ale keď má Markíza priniesť konečne o tejto krajine podstatejšiu informáciu, nezistí si základné skutočnosti a zavádza. Sobáš v Austrálii nie je žiadna veda, práve naopak, mal som pocit, že som mal presne takú svadbu, o akej som sníval a nestálo ma to ani veľa byrokracie. Najväčšou byrokraciou paradoxne bolo, keď si moja manželka chcela zmeniť meno tak, aby jej zostalo aj jej dievčenské a zároveň mala aj moje, ale v neskloňovanej forme, to celé bez pomlčky. Ale to je téma na iný blog... Takže toľko k mylným informáciám, akými nás pomerne hojne ovlažuje TV Markíza. To, že si dvojica v reportáži nezistila základné informácie k tomu, aby sa mohla zosobášiť, ešte neznamená, že vám sobáš neuznajú. Navyše my sme sa rovnako ako oni brali presne pred rokom, takže nemohli ani platiť iné pravidlá. Ale aby bolo všetko kóšer, pokúšal som sa hneď po skončení správ dovolať do spomínanej telky a povedať im svoj názor, no nemal som úspech. Skúsim ešte raz, potom poreferujem, aká bola ich reakcia...  Žiaľ jediné, čo táto reportáž spôsobila, bola hystéria v mojej rodine a telefonáty typu: "Zapni si telku, hovoria že máte neplatný sobáš!" Čo je v telke, sa skrátka berie ako pravda...   Viktor Klimo  Autor má blog na www.sme.sk Uverejnené so súhlasom autora.

Váš názor - zamyslenie nad Austráliou Moja Austrália             Striedanie ročných období je vlastne romantické. Tá príchuť očakávania niečoho nového, iného, studeného alebo teplejšieho. Človek sa prechodom iného ročného obdobia zbavuje nánosov vecí nahromadených, vecí nepotrebných. Pripravuje sa na niečo nové, nepoznané. Každé ročné obdobie ma niečo do seba, či už je to jeseň v podobe rôznych farieb alebo pučiaca jar či biela ľadová pani zima. Mám rád keď sa cítim občas sentimentálne a zasneno a naopak niekedy sa rád trasiem od zimy s predstavou horúceho kúpeľa a vareného vínka u mňa doma...   Doma, to slovo ešte stále neobjavené, nepriznané. Prečo si človek až v diaľke uvedomí kam vlastne patrí a kde ma svoje korene? Ja, paradoxne odmietajúci všetko slovenské a domáce, v súčasne meniacej sa dobe, ako vlny oceánu, pociťujem náklonnosť k môjmu domovu a ľudom tam.   V Austrálii som si uvedomil, čo pre mňa znamenajú slová domáci, môj, vlastný. Veci, ktoré som dovtedy považoval za veci samozrejmé sa tu stávajú predstavou alebo hodnotou nemerateľné. Zabehané koľaje vo svete techniky, potravín, drogistického tovaru a šatstva sa zrazu skončili a nasleduje džungla plná objavovania a spoznávania, za úsvitu austrálskeho západu slnka. Krok po kroku zisťujem ako ďaleko a aký odlišný je tento národ.... KLIKNI NA ZOBRAZENIE CELÉHO ČLÁNKU MOJA AUSTRÁLIA